Planckova konstanta

Z PanWiki

Přejít na: navigace, hledání

Planckova konstanta h je jednou ze základních fyzikálních konstant. Vystupuje v důležitých vztazích mezi energií E a frekvencí ν :

E = {\nu}\cdot h

a mezi hybností p a vlnovou délkou λ:

p = \frac{h} {\lambda}.

Tyto vztahy kvantitativně spojují vlnové a částicové vlastnosti hmoty (viz též Dualita částice a vlnění). Planckova konstanta byla poprvé určena Maxem Planckem, po němž nese jméno. Planckova konstanta má hodnotu:

h = 6,626\ 0693 (11) \times10^{-34}\ \mathrm{J}\cdot\mathrm{s}
= 4,135\ 667\ 43(35) \times10^{-15}\ \mathrm{eV}\cdot\mathrm{s}

Někdy se také používá tzv. redukovaná hodnota Planckovy konstanty, což je zkrácené označení \hbar=\frac{h}{2\pi}. (Čte se h s pruhem.) V přirozených jednotkách má například bezrozměrnou hodnotu 1.cz:Planckova konstanta

Citováno z „http://panwiki.panska.cz/index.php/Planckova_konstanta“