Historie akustiky
Z PanWiki
Audiovizuální prostředky, a kino je jedním z nich, mají dvě základní složky - obraz a zvuk. Úloha zvuku ve filmu nebyla vždy stejná. V době němého filmu s použitím nesynchronní hudby či uměle vytvořených ruchů byl zvuk vždy doplňkovou záležitostí, více či méně atraktivní. Vlastní informace o ději zůstala vyhrazena pantomimickému vyjádření herců a titulkům, které prostřídávaly děj. Příchodem synchronního zvuku k filmu ve spojení s gramofonovou deskou vznikly mnohé problémy technického charakteru, které nebyly řešitelné tehdejším stavem techniky, a vybídly k urychlenému řešení ozvučení filmu tak, aby mohl být samostatným uměleckým oborem. Vznikl opticky záznam zvuku. Ten umožnil skutečně synchronní ozvučení filmu a na dlouhou dobu předurčil film jako prvotní audiovizuální prostředek. Da1ší zdokonalování tohoto záznamu a konstrukce na svou dobu jakostních zesilovačů vedly k zvýšení atraktivnosti filmu natáčením a uváděním hudebních a revuálních filmů. Divák již nešel do kina pouze za obrazem, ale šel i za zvukem, jehož jakost tehdy převyšovala běžný průměr. Kmitočtový rozsah přenášený optickým záznamem měl téměř dvojnásobnou šíři ve srovnaní s rozhlasem a šelakovou gramofonovou deskou. Kino bylo v reprodukci zvuku avantgardou. V době příchodu stereofonní záznamové techniky na gramofonových deskách měl film připraven a uvedl do provozu čtyřkanálový magnetický záznam zvuku s vysokou kvalitou. Kino bylo opětovně v reprodukci zvuku avantgardou. Přišel 70mm film se šestikanálovým magnetickým záznamem. V té době se přiostřily v souvislosti s konkurencí televize ekonomické vztahy v oblasti kinematografie a nákladný stereofonní systém zůstal výlučnou technologii pouze u 70mm filmu. Stalo se tak i proto, že se ukázalo, že čtyřkanálový záznam u 35mm filmu není podmiňující technologií návštěvnosti kin. Postupný ústup 35mm filmu od magnetického záznamu vedl na druhé straně ke snahám po zdokonaleni reprodukce zvuku z optického záznamu. Tyto snahy byly podpořeny pokrokem v elektronice a tak mohly být kmitočtově nevyhovující plynové fotonky s vlastním šumem a nízkou životností nahrazeny polovodičovými fotodiodami a urychleně zmizely potíže se šumem a výstupním napětím budičů zvuku. V posledních letech přišel u nás dvouřádkový záznam, kde nová zvuková kamera, spolu s dalšími moderními technickými prostředky, záznamovými materiály a kvalitní práci zvukařů i důslednou kontrolou záznamu dialogů, má za následek dosažení výsledků blízkých světové špičce v tomto oboru. Technika kin nezůstala pozadu, jakostní polovodičová zesilovací zařízení jsou schopna zvýšenou jakost zvuku plně využít. Vícekanálový zvuk ze 70mm filmu spolu s jakostním optickým záznamem na filmu 35 mm vyžaduje však pro optimální výsledky splnění základních požadavků akustiky prostoru v plné míře.
